Z archeologického průzkumu vyplývá, že hrad byl založen v první polovině 13. století Přemyslem Otakarem II. Ve stejné době byl založen i blízký hrad Bezděz. Pravděpodobně se z rukou Václava II. dostal do držení Ostrve, pánů z Dubé. Hrad byl postaven na místě původního hradiště z 9. století.
během své existence prošel řadou úprav a tak se zde můžeme setkat se všemi slohy (od pozdně románského). Nejvíce se však dá pozorovat renesanční styl zámku s prvky gotického hradu.
Jako vlastníci hradu se na housce vystřídali také Jan ze Smiřic, Hrzánové z Harasova. Valdštejnové, Veronika ze Sulzu, Hypolita z Hofkirchenu, rod Kouniců, princezna Hohenlohe a hraběnka Andrássy.
Jedna ze záhadných otázek je, proč byl hrad Houska vůbec postaven. Podle některých tvrzení jeho poloha nemá žádný strategický význam. Neplnil ani žádnou funkci a byl postaven na místě bez zdroje pitné vody. Nejzáhadnější na tom je, že obraný systém hradu je zaměřen proti nepříteli, který je uvnitř a nikoliv venku, jak to běžně bývá. Proto začali vznikat domněnky, že se zde střežilo něco, co se nesmělo dostat ven.
Podle legendy byla na místě ve skále průrva, která měla vést až do samotného pekla: právě nad touto bránou do pekel je postavena kaple.
Dále se traduje, že v podzemní hradu se nachází systém podzemních chodeb a prostorů. V nich mají být pohřbeny jisté věci a kostry nelidí. Vstup měl být označen nad dnes již neexistující hradní bránou.
Podle další legendy se zde nachází zjevení postavy v černé mnišské kápi. Tato postava nemá obličej a zjevuje se na Housce a v jejím okolím těm, kdo chtějí hrad navštívit v noci, nebo zde dokonce chtějí přenocovat.
Hrad Houska mě osobně vždy fascinoval. Jeho zvláštnosti jsou pravdu úchvatné. Navštívila jsem ho již dvakrát a plánuji třetí návštěvu (né, nejsem jím posedlá, podruhé jsem tam byla se svým velmi dobrým přítelem a teď bych tam ráda vzala své dvě kamarádky).
Pocity z tohoto hradu mám velmi smíšené. při první návštěvě jsem cítila, jak za mnou něco stojí. Postava, vysoká, černá. A najednou náš průvodce říká, že tu prý chodí postava v kápi. No to byla krásná chvíle. Takové menší potvrzení, že možná nejsem blázen.
Nevěřím všemu co se povídá, ale ona ta mystika, legenda a místo samotná v sobě mají jisté kouzlo a to mě osobně velmi přitahuje. Tyto místa mě svým způsobem dobíjejí. Jejich energie je neuvěřitelná. A přes všechny, mnohdy velmi neblahé, pověsti a legendy to bývají ta nejlepší místa na relaxaci a vypnutí myšlenek.
Na tomto hradě se konají i svatby, což mi přijde poměrně zajímavé. Sama bych se asi svatbě nad bránou pekla nebránila. Bylo by to nesmírně magické a i romantické (alespoň pro mě). Kdo ví, třeba jednou bude má spřízněná duše někdo s podobnými zájmy a opravdu zde !svůj velký den" mít budu. Ale to jsem si drobet zabrousila do snění. Každopádně si myslím, že spousta lidí si tohle místo vybere né jen pro legendy, které zde jsou, ale pro krásné a neotřelé prostory.
Co vy? Líbilo by se vám toto místo pro svatební den? Byli jste zde? A jaký je váš k postoj k tajemnu, co tento hrad skrývá?
Žádné komentáře:
Okomentovat